Přiznám se, že očekávání byla velmi nízká. Po peripetiích s výměnou režisérů a vzkazkami, že po dospěláckém a velmi vážně laděném Rogue One půjde v případě Sola o komedii, která se má přiblížit Strážcům Galaxie se mi ježily chlupy všude, kde rostou. Obsazení Aldena Ehrenreicha do role Hana Sola se mi nelíbilo. Ten člověk přece nemá ani zlomek charismatu Harrisona Forda. Po všech těch dotáčkách jsem prostě očekával největší průser ve světě Star Wars. Ten se naštěstí nekoná. Žádný zázrak to ale také není.
Ještě velmi živě si vzpomínám na nedávnou osmičku Star Wars. To, jak dychtivě jsem stepoval v koloárech kina. Jak jsem byl zvědav a připraven hltat vše, co mi naservírují. U samostatného filmu Hana Sola jsem nic takového necítil. Děj byl vlastně předen daný a já měl celkem jasno, co zřejmě uvidím, s malou nadějí na nějaké překvapení. Děj se odehrává, stejně jako Rogue One, mezi filmy Pomsta Sithů a Nová naděje a líčí mladá léta Hana Sola.
Je zde vlastně vše, co by si fanoušek přál vidět. Současně to má tu nevýhodu, že vy už dopředu víte, že tam ty scény budou, ačkoliv třeba v traileru nejsou ani naznačeny. Víte, že tam prostě musí být to, jak se Han Solo seznámí se Žvejkalem a Lando Calrissianem, víte, že tam musí být scéna, jak se Hanovi dostane do rukou jeho vesmírná loď Millenium Falcon, a spousta dalšího. Díky tomu víte i to, že všechny postavy kolem jsou irelevantní a o hlavní hrdiny se nebojíte, protože už teď máte jistotu, že přežijí. V tomto ohledu film postrádá jakékoliv překvapení. Vlastně, jedno překvapení by tu být mohlo, ale jen pro Ty, kteří neviděli seriál Clone Wars nebo Rebels.
Pokud měl film lépe prokreslit charakter Hana Sola, tak se mu to příliš nedaří. Vše jakoby klouzalo po povrchu a začíná v době kdy je Han Solo sice mladý, ale už dospělý. To považuji za celkem zásadní promarnění toho, dozvědět se více o jeho dětství nebo rodičích. Drobným překvapením je pak Lando, který je obsazený velmi dobře. Donald Glover tu z té role ždímá maximum. Jeho pobočnicí a kopilotkou je robotka L3-37, která je jediným generátorem humoru se štítkem Star Wars. Její zaujetí pro práva robotů a případnou revoluci, osvobozující plecháče z okovů biologických otrokářů, mě bavila asi nejvíce. Jednoznačně nejzajímavější z nových charakterů.
Rád bych řekl, že jde alespoň o svižný a dobrodružný film, který má parádní tempo a výtečné akční scény. Nemohu říci ale ani to. Nepamatuji si žádnou, kterou bych chtěl vidět ještě jednou a při filmu jsem občas zíval. V Rogue One to byl alespoň úplný závěr filmu. Tady není nic takového. Nic ikonického. Jen solidní řemeslo a uspokojivě odvyprávěný příběh bez překvapení. Kéž by byli tvůrci stejně odvážní, jako u Posledního z Jediů. I když je celkem zásadní otázkou, jestli k tomu měl tento film byť sebemenší dispozici.